
Zajímavé je, že dřív mi přišlo, že Floydi vždycky nějakou nádhernou skladbu nějak zhyzdí - skvíkání v Echoes, již zmiňovaná mezihra v Dogs, ta psychedelická část v AHM Suitě... Čím jsem ale starší, tím víc se mi ty psycho úlety líbí...

Jinak ano, docela často mi od té doby jako podkres pro sny hrála rocková hudba, především tedy samozřejmě Floydi, pak i Zeppelini a tak... Asi dvakrát se mi tehdy zdálo, že jsem na Floydím koncertě, ale protože jsem (TEHDY) neměl nejmenší představu o vzhledu skupiny ani o koncertech, představoval jsem si, jak stojím v zástupu anonymních lidí uprostřed Battersea (kterou jsem krásně poznal z toho morbidního bookletu) a na nějaké vyvýšené hromadě sutin stojí čtyři mlžné postavy z nichž vyzařuje jakási aura...

Když se mi o koncertech zdá dnes, tak většinou samozřejmě o normálních (tedy tak normálních, jak je to jen ve snu možné
