Delicate Sound of Thunder - video
Napsal: 14.10.2007 13:37:53
Tak jsem si doplnil mezeru v PF vzdělání a shlédl jsem komplet celý v kuse Delicate Sound of Thunder.
Tomuto období PF se tak nějak podvědomě vyhýbám ale hlavně v poslední době můžu říct že živé provedení písní z AMLOR není špatné.
Na DSOT mě hned ze začátku zklamalo že z Shine On je jen intro, sice jsem to už viděl ale nějak jsem na to zapoměl a příjemné mrazení v zádech bylo přerušeno rozčarováním z utnutí tak skvělé písně. Ale Signs of Life taky dobré... moc pěkná projekce a efekty
Příjemně mě potěšila Great Gig In the Sky která je tam vložená z jiného kocertu (Versailles).
Us And Them, (podle mě) ten úvod kdy začíná jen kytara a basa a bicí se přidají později neprospívá, a je dobře že později to Floydi hrálí jako v originále. Jo a taky se mi to zdálo nějaké uspěchanější ve sloce a tím horší kontrast mezi slokou a refrénem.
Comfortably Numb mě zklamala, ta se mi zdá narozdíl od Us And Them zase nějaká moc ucajdaná, refrén nucený, celkově mě tato verze nezaujala (v porovnání s vysokým standartem)
Zato se mi líbila Run Like Hell, ale to asi nepřekvapí.
Zvuku bych vytkl hlavně vokály, ty se mi zdají takové jakoby oddělené od zbytku a s nepřirozeným dozvukem, David ale zpívá výborně takže to nezní zase tak zle.
Poslední věc kterou bych zmínil (i když je to to první co bych DSOT vytkl) je Scott Page, možná mu křivdím ale jsem rád že 87-89 je jediné období kdy hrál s PF, prostě ho nemám rád. Je to sice šoumen to by se mělo ocenit, ale u PF mi to nesedí a co je důležité: ani trochu se mi nelíbí jak hraje. howg
Tomuto období PF se tak nějak podvědomě vyhýbám ale hlavně v poslední době můžu říct že živé provedení písní z AMLOR není špatné.
Na DSOT mě hned ze začátku zklamalo že z Shine On je jen intro, sice jsem to už viděl ale nějak jsem na to zapoměl a příjemné mrazení v zádech bylo přerušeno rozčarováním z utnutí tak skvělé písně. Ale Signs of Life taky dobré... moc pěkná projekce a efekty
Příjemně mě potěšila Great Gig In the Sky která je tam vložená z jiného kocertu (Versailles).
Us And Them, (podle mě) ten úvod kdy začíná jen kytara a basa a bicí se přidají později neprospívá, a je dobře že později to Floydi hrálí jako v originále. Jo a taky se mi to zdálo nějaké uspěchanější ve sloce a tím horší kontrast mezi slokou a refrénem.
Comfortably Numb mě zklamala, ta se mi zdá narozdíl od Us And Them zase nějaká moc ucajdaná, refrén nucený, celkově mě tato verze nezaujala (v porovnání s vysokým standartem)
Zato se mi líbila Run Like Hell, ale to asi nepřekvapí.
Zvuku bych vytkl hlavně vokály, ty se mi zdají takové jakoby oddělené od zbytku a s nepřirozeným dozvukem, David ale zpívá výborně takže to nezní zase tak zle.
Poslední věc kterou bych zmínil (i když je to to první co bych DSOT vytkl) je Scott Page, možná mu křivdím ale jsem rád že 87-89 je jediné období kdy hrál s PF, prostě ho nemám rád. Je to sice šoumen to by se mělo ocenit, ale u PF mi to nesedí a co je důležité: ani trochu se mi nelíbí jak hraje. howg