
fakt je ten, že moje cesta za gilmourem do hamburku, resp. cesta z ní byl taky docela drsný očistec (zkuste nocovat v nočním hamburku při mínus kolikati zachumlaný na osamělé lavičce kdesi na nádru nebo podřimovat v mekáči jako socka a čekat na ranní vlak:D). no a o mé anabázi za gilmourem do klamu raději ani nemluvím:D


...až z toho mám pocit, že mi jsou floydi v tomto životě upíráni asi naschvál. docela se proto děsím, jak pojedu na waterse do prahy. asi to posichruju tak, že si s týdenním předstihem rozbiju stan hned vedle sazka areny
