Stránka 2 z 2

Napsal: 18.09.2008 6:32:05
od proti
Zda se nekdy neco z toho vyda (pokud je co) tak to bude dle meho nazoru dlouho trvat...

Napsal: 22.09.2008 8:39:36
od proti
Ted me napadla takova blbost, ale...

Vime jak to je... ten, kdo odesel, uz se nevrati...
ctverice floydu se dohromady uz nikdy neda
(aspon ne na tehle strane existence)

ale...

...pri pracoval na nejakem albu...
pokud neco z toho existuje... snad by se mohla dat ta ctverice floydu "metafyzicky" dohromady tim, ze by David, Roger, Nick sedli k tomu a zbouchali to dohromady... - nebo neco na ten zpusob...

... bylo by to hezke... ale...


...vim, vim...

Sleep, sleep
I know that I'm only dreaming ...
(4.37 AM, Arabs With Knives And West German Skies)

Napsal: 22.09.2008 12:35:58
od Harman
Myslíš něco jako Queen - Made In Heaven

dle všech informací to měly být instrumentálky, takže Rogera můžou stejnak vyškrtnout :D :D :D :D

Napsal: 22.09.2008 13:08:48
od bery
Proč? Alespoň by se tam jeho hlas lépe vyjímal :mrgreen: .

Každopádně zajímavý nápad, nejspíš ale ani v nejmenším reálný.

Napsal: 22.09.2008 14:06:21
od fernetti
no a proč ne? přece víme, že rick nahrával s davidem v jeho studiu, určitě archiv těchto věcí bude david spravovat a dost možná se otázka, zda album dodělat a vydat nebo ne, na sklonku rickova života probírala. takže si myslím, že ať už to bude tak nebo onak, bude to podle rickovy vůle.

Napsal: 22.09.2008 14:13:33
od Harman
hlavně má určitě některý nápady už vytříbený a svoje party má možná nahraný, takže zbytek už bude o jamparty=)

Napsal: 28.05.2010 15:07:38
od aries101

Napsal: 28.05.2010 15:11:49
od aries101
http://www.youtube.com/watch?v=AO0OqrKtztc

ale tu som uz slzy nevykryl :oops:

Napsal: 31.05.2010 7:10:00
od proti
Zdá se, že život je návykový. Jednoduše nás každým dnem přesvědčuje o tom, že pořád trvá, pořád to nějak plyne, všechno jde dál, a najednou... někdo odejde... nikdo to nečekal, nic se nemění, vhoops, chybyčka se vloudila a ten člověk je pryč...

řekne se... "takový je život..."... a pak nás to zase ukolébá, jde se dál, každý den jako ten předtím a ten co přijde... až najednou nepřijde, a zase někdo odejde. Nachvilku to se mnou zatřese... a pak se zase nechám ukolébat neměnným rytmem svého srdce, střídáním noci a dne... year after year...

... a trochu se probudím, až zase "někdo" odejde...

A třeba to pro příště budu já... ten kdo odejde... znovu to "zatřese", ale pak se už neprobudím... nebo aspoň né tady...
život je návykový... The Great Gig must go on...