fernetti píše:
a ty holky v the grat gig... - jak zpěv, tak výrazy jakoby to bylo z bordelu - zjevně vůbec nepochopily, o čem ta skladba vůbec je...

Hm... ten "bordel" to mne vůbec nenapadlo...
Vždy jsem vnímal Great Gig jako smrt... smrt která přichází (velké představení z nebe?

)
(V podání Rachel Fury a těch dalších dvou zpěvaček - smrt přichází a bolí (Rachel), když je to už úplně tady, tak v podstatě ale o nic nejde (2nd Voice). A na konec Margaret Taylor: Smrt?, je to spíš vysvobození a osvobození a rozplynutí se v Nirváně zapomění.)
Já jsem to "made in Mongolia" poslouchal spíš z toho hlediska, že:
- dobrá, ty hlasy - nic moc, nicméně "znajíc svých hranic" tak to udělali (a udělaly) "po svém".
A to se mi na tom líbilo.
Mnoho interpretů (a interpretek) hrají sklady Pink Floyd - velice hezky, ale z mého pohledu se jakoby podobaly vejce vejci.
Není jim co vytknout. Až na ten Great Gig, který každá se to snaží zaspívat a nejde jí to (čest výjimkám).
(
https://www.youtube.com/watch?v=wfT8_arGKnw - 1:10, 1:15, 1:37 ...)
Ale je fakt, že já jsem prostě "říznutý" na každý kousek jinakosti a nedokonalosti a spíš mi to přijde jako příjemné občerstvení, než mít vše "jako originál".
A pokud je GG o smrti a třeba ten "mongolský GG" vypadá jako "bordel", tak taky bych v tom viděl spojitost:
Smrt nás "miluje všechny" a je to pořádná K... , protože jde s každým, časem dá každému, a její polibek dostaneme všichni. A ještě se u toho usmívá, zatímco my vydechneme naposledy.

Takže i smrt může být celkem sexy... líbat třeba mikrofon, být v mini a posílat srdíčko.
(A ty dvě "blondýnky" z Great Gigs made by Roger Waters koncertů mi přijdou víc bordelovitější...
https://www.youtube.com/watch?v=XTTN69mQr1c )
O smrti a "bordelu" trochu jinak:
https://www.youtube.com/watch?v=-FiraQQM1yc 