The Wall Live In Berlin 1990

in the flesh

Moderátor: bery

Uživatelský avatar
Richard
piper
Příspěvky: 1772
Registrován: 17.01.2006 17:11:32

Re: The Wall Live In Berlin 1990

Příspěvek od Richard »

Včera to bylo 30 let od odehrání tohoto koncertu v Berlíně.
Viděl jsem to tenkrát a jen jednou. Pamatuji si mé zklamání, i když jsem bral v úvahu těžkosti, za kterých koncert vznikal.
Dodnes jsem si záznam nepořídil, ale v souvislosti s výročím se vynořila myšlenka si ho opatřit a zhodnotit ho s odstupem uplynulých let...
Jenže se obávám, že bych na tom nic moc nevykoukal a nenaposlouchal a jen by se dostavila hořkost nad nevydaným původním záznamem. :?
Welcome my son, welcome to the machine

fernetti
piper
Příspěvky: 3200
Registrován: 19.08.2005 11:16:01
Kontaktovat uživatele:

Re: The Wall Live In Berlin 1990

Příspěvek od fernetti »

richarde, já si ten berlín po hodně dlouhé době doma pustil pěkně od začátku do konce - sice "jen" na vinylu, ale i tak musím říct, že i po těch letech je to parádní jízda! muzikantská paráda, každý z hostů je ve svém partu rozpoznatelný a přesto jeho výkon slouží celku jako takovému, atmosféra je skvělá a pro mě je to výborný dokument doby, která byla sice, dnešním pohledem, naivní, ale přesto úžasně pozitivní a optimistická. ano, ten přímý přenos byl průser, ale sestříhán dohromady působí na mě kompaktně a velmi příjemně. srovnám-li to s tím, co teď bude waters znova vydávat, volil bych jednoznačně berlín 1990...
there´s no dark side of the moon, really. matter of fact it´s all pink.

Uživatelský avatar
proti
piper
Příspěvky: 1886
Registrován: 22.12.2006 11:59:49
Bydliště: Tady někde
Kontaktovat uživatele:

Re: The Wall Live In Berlin 1990

Příspěvek od proti »

fernetti píše:
23.07.2020 21:01:01
... atmosféra je skvělá a pro mě je to výborný dokument doby, která byla sice, dnešním pohledem, naivní, ale přesto úžasně pozitivní a optimistická. ano, ten přímý přenos byl průser, ale sestříhán dohromady působí na mě kompaktně a velmi příjemně.
Souhlasím.
Ten přímý přenos byl sice katastrofa, ale když se člověk od toho "neurotického zážitku" odpoutá,může být "studiová verze Live" záznamu zážitkem.
Nejsou to "floydi" v pravém slovasmyslu, ale je to unikát doby, atmosféry, kdy se ti "walking outside the wall" spojili s těmi "uvnitř" a zpívali společně.
Osobně se mi to čas od času velice příjemně poslouchá. V myšlenkovém retro stylu "remember when I were young", "the grass was greener", "one of these life days", "on the day the wall came down...", "tune in Moscow, tune in New York, listen to the Roger Songs... back in the good old days"...
Tolik slz. Chladná. Miluji tě i nenávidím.
Nadřazenost i svoboda. Turistika i drancování.
Deutschland nad námi všemi! Je to štěstí nebo prokletí?
Deutschland! Jste zapomnění nebo je to požehnání?
(Rammstein, Deutschland, Radio Tapok – cover)

Uživatelský avatar
Jend
piper
Příspěvky: 1617
Registrován: 19.08.2005 14:34:41
Bydliště: Brno

Re: The Wall Live In Berlin 1990

Příspěvek od Jend »

Mně tenhle koncert nikdy nepřirostl k srdci. Viděl jsem to celé od začátku až do konce jen jednou a pravděpodobně i naposled. Jako pozitiva vidím snad jen zpěv Sinead Oconnor v Mother (odzpívala to fakt neskutečně! :D ), celou The Thin Ice, Goodbye Blue Sky, Young Lust + What Shall We Do Now, Nobody Home, demonstraci ničení hotelového pokoje v One Of My Turns a Rogerovy vokály během Comfortably Numb. Zbytek průměr až vyloženě hrůza (Another Brick In The Wall 2) :( To, co Roger představil o dvacet let později na světovém turné, pro mě bylo nesrovnatelně lepší. Ale originál je přece jen pořád originál :wink:

Uživatelský avatar
Richard
piper
Příspěvky: 1772
Registrován: 17.01.2006 17:11:32

Re: The Wall Live In Berlin 1990

Příspěvek od Richard »

fernetti píše:
23.07.2020 21:01:01
richarde, já si ten berlín po hodně dlouhé době doma pustil pěkně od začátku do konce - sice "jen" na vinylu, ale i tak musím říct, že i po těch letech je to parádní jízda! muzikantská paráda, každý z hostů je ve svém partu rozpoznatelný a přesto jeho výkon slouží celku jako takovému, atmosféra je skvělá a pro mě je to výborný dokument doby, která byla sice, dnešním pohledem, naivní, ale přesto úžasně pozitivní a optimistická. ano, ten přímý přenos byl průser, ale sestříhán dohromady působí na mě kompaktně a velmi příjemně. srovnám-li to s tím, co teď bude waters znova vydávat, volil bych jednoznačně berlín 1990...
Po přečtení tohoto jsem si záznam přeci jen konečně sehnal a docela se těším na příští víkend.
Myslím, že jsem ve stavu koncert shlédnout a přitom se oprostit od koncertů předcházejících i následujících. Beru to tak, že se nejedná o pouhý
koncert, ale též o dokument doby vzdálené již přes 30 let prostřednictvím Rogera a ostatních účinkujících...
Welcome my son, welcome to the machine

Odpovědět