Pro mne osobně byl zážitek zhlédnutí tohoto koncertu výjimečný v tom, že lístek jsem dostal od Beryho, který ho nemohl využít. A toho gesta si moc vážím, děkuji.
Ke koncertu – jak již bylo řečeno – i pro mne byli nejvíc oslovující kousky z Animals.
Nejvíc, mne dostaly dva momenty:
– jelikož jsem předcházející koncerty neviděl, dostalo mne, jak tam v Another Brick ty děti nastoupili v oranžovém a s kuklami na hlavě – odkaz na podřezávané zajatce IS. Tak to byla síla.
- druhým moment – když Roger zvedl ten nápis "Pigs rules the World". Možná to zní trochu pateticky, ale ... mně se to líbilo. ... Bohužel se s tím nedá nic dělat. Nebo dá? A co? Když v tzv. "demokratických volbách" máme na výběr asi tak jako vo vepřinci a ovce budou vždy volit vepře...
Trochu se mi nelíbilo, že se vizuální stránka The Pigs vždy věnovala jen jednomu praseti. Přitom já si myslím, že i "u nás" v "DEvropě" máme svůj krásný exemplář chovné prasnice.
Myšlenka, že neexistuje "my" a "oni" (Us & Them), že existuje jenom "my" je hezká jako (zatím?) neproveditelný ideál. Protože, pokud to pochopí idealisticky jen jedna strana, a ta druhá zůstane jako "oni", tak ta idealistická strana "my" zanikne (již se tak děje). Kde není tolerance na obou stranách, tam je rozdělenost "my" a "oni" – a tak to je. Buddha&Co. hlásal toleranci již před 2 500 lety. V naších západoasijských končinách většinou Kristus&Co. 2 000 let. A kam jsme to s tou toleranci a láskou dopracovali? Nikam. Dej nějaké opici příliš volnosti a ona to posere. Sorry, Rogere – co nedokázal Buddha ani Kristus, nedokážeš ani ty. (Ne, že bych ti to ale nepřál.
)
Mluvilo se tam i o fobii. Přiznávám se – že trpím fobií. Mám fobii z toho, že nějaké náboženství převezme vládu. V jedné nábožné knize totiž je možné si přečíst několik odporujících si veršů: 1. když byl prorok a jeho stoupenci v menšině, tak hlásal tolerancik jinakosti, nenásilí. Když 2. již jich byla většina, tak hlásal násilné výboje, netoleranci k jinakosti, vyhlazení nevěrců, pro jinověrce daň ve zlatě a násilnou expanzi. V praxi pak následuje rozdělení uvnitř a boje mezi jednotlivými frakcemi navzájem (Tj. to, co chce sjednocovat, se nakonec stejně rozpadne, mír nenastane, a začne další soupeření.)
Zatím se děje ta první fáze, doufám, že již nebudu živ, když přijde ta druhá fáze (o které se nemluví, ale přijde. "Říše vznikají a zanikají a tím platí daň za svou existenci.", alá Herakleitos.)
V podstatě ani tak nejde o náboženství jako takové – jde spíš o vlastnost člověka, že když jakákoli idea se u něj stane absolutizující (např. peníze...), tak to je jako velký požár: "dobrý sluha, zlý pán" tj. je to totalita (porov. Too much Rope anebo What God Wants 1-3, It´s a Miracle).
Pokud je jeden Bůh, tak jednotlivá náboženství si ho rozparcelovala každé dle svého, a pak nastaly boje mezi těmito jejich "představami" a lidmi. A Bůh si asi rve vlasy, pokud již na tyto primitivní vopice nezapomněl jako na neúspěšný pokus jak chovat rybičky v akváriu (porov. WYWH). Člověk zkrátka – too much rope – posere vše, čeho se dotkne – zneužije pro své vlastní ego.
----
Ještě ke koncertu – aspoň tady v Olomouci mi to přišlo, že je tam většinou postarší generace, jako bych tam byl pomalu nejmladší.
Což mi přijde škoda. Nedokáži si představit svůj život, že by byl bez Floydů – pro mne – hlavně bez myšlenek v jejich textech zabalených v nádherné muzice.
