Breathe z 1972
moc dobra verze, bezchybne zahrana. Skvele tam vyzniva Daveova kytara, taky je tam dobre slyset co presne hraje Rick.
On The Run / Travel sequence
strasne se tahle rana verze libi, ale urcite jsem rad ze na DSOTM je to co tam je, je to jine - progresivnejsi, inovativnejsi, nereknu lepsi ale i pres to ze to zni synteticteji tak mi to tam lepe zapada.
Tady ta stara verze, u toho se aspon mohli vyradit pri zivem hrani, strasne se mi tam libi zvuk toho Rickova elektrickeho piana (Wurlitzer?). Jen Roger se u tohohle asi trochu nudil. Zajimava mi prijde taky Nickova hra na bici, to se od nej moc neslysi ty sestnactiny na hi-hatku.
a ted hlavni tema dema Final Cutu
The Post War Dream
I kdyz je zvukova kvalita nahravky bidna presto se hned prvni pisnicka zarizne pekne masa.. alespon takhle na mne Final Cut pusobi - samozrejme v dobrem smyslu, prijemne mrazeni v zadech.
The Post War Dream je dustojnym zacatkem, prekvapuje mne ze ty smycce v tom demu zni fakt jako orchhestr a ne jako syntezator, celkove se moc nelisi od verze ktere zname, takze to na mne spis pusobi jako neuplny/nefinalni mix.
Your possible pasts
dobre ze ty vysoke tony piana zrusili, prijde mi ze to narusuje naladu v tech klidnych pasazich. Jinak Daveovo solo mi prijde stejne jako ve finalnim mixu, to solo i kdyz je takove zapadle je pro me to solo jednim z nejlepsich, takove mrazeni v zadech mam opravdu malokdy...
ke konci je jiny text, neni tam "and strung out behind us the banners and flagsof our possible pasts lie in tatters and rags" ale neci jineho co se se svou anglictinou radeji nebudu opovazovat odposlechnout.
One of the few.
s tou druhou kytarou ktera hraje pro Rogera typicke oktavy mi to nejak pripomina Is TherAnybody out there i kdyz je to zvlastni. Jinak idealni intermezzo, akorat ten pechod na Hero's return mi moc nesedi.
Hero's return
Proti psal ze smazal druhy hlas ktery je v tomhle demu, asi myslis s te casti "sweetheart, sweetheart.." protoze jinak tam zustal a to je dobre.
Gunner's dream
Rogeruv zpev mi tady prijde jeste procitenejsi nez na albu.
Dobre ze zrusil to "ty dy ty dy" po "comfort of the band" nahradil to tim zvonem
Jinak v te dramaticke pauze po ktere prijde "and hold on to the dream" je slyset to tez jen to drive zacne, ze jo? jinak ten saxofon tomu dal neskutecnou stavu, moc dobra volba,.
Tahle pisen mi prijde tim pianem a absenci saxofonu opravdu "jen demem".
"What's wrong is wrong, whats right is right" zmenili na "what's done is done"
to ze vypustili Hero's return part 2 schvaluju to tema uz neni treba pripominat..
Paranoid Eyes
skvele piano, nadhera, ze by napad Michaela Kamena?
Atmosfera je jeste lepsi kdyz to prodlouzili a pridali ty zvuky navic (kulecnik ..)- dodatecne si vsimmam ze kulecnik je uz v demu.
Get your filthy hands..
tohle zni oproti albove verzi zase jako ryzi demo, tim ze to hraje orchestr to ziskalo vaznost a hudebni barevnost. V demu je na zacatku rev "get your filthy hands off my desert!!", "what he say?" BUM!!, zajimave, ziskava to tim zajimavy kontext...
"Galtieri took union jack" bylo puvodne "Argentina took union jack"
Fletcher Memorial
Nevim tady se mi zda ze to co jsou pak smycce je syntezator, nevim.
V tehle pisni se toho kazdopadne moc nezmenilo. Daveovo solo mi taktez prijde jako "finalni produkt".
Nejvetsi rozdil mi prijde kvalita Rogerova peveckeho vykonu.
Southhampton Docks
na zacatkumi to prijde jako zvuk nejakeho masirovani (marching) vojaku, virbl,mozna z televize.
v demu chybi:
they disembarked in 45
and no one spoke and no one smiled
there were too many spaces in the line
gathered at the cenotaph
all agreed with hand on heart
to sheath the sacrificial knifes
but now
je tam opravdu slyset piskot?? v textu je jeste par dalsich drobnych zmen.
ty periodicke zvuky z Not Now John zacinaji drive a napojuji Not Now..
co ale rika ten hlas? chvili mi to znelo jako "not now Roger"
Not Now John
Hodne odlisna verze, hlavne tim ze zpiva Roger, mam dojem ze se tam pokousi i o ty vysoke hlasy a zni to misty trochu
komicky, jinak "uuuu-la-la-la" mi prijde mimo toninu. Celkove je to nejake divne ty vokaly, jako kdyby narychlo nahrane a sestrihane. Taky tam jsou nejake podivne zmeny melodii , akordu a nezni to prijemne, dobre ze to zmenili. Sola na kytaru jsou jine a horsi, stylem hure zapadaji do celeho FC, zatimco ty na albove verzi zapadaji skvele.
Two Suns In The Sunset
je bez bubnu, tam prej byly nejake problemy s Nickem, ze? ze nevedel jak tam ma hrat a taky je to v komlikovanejsim taktu.
Tyu bubny co jsou na studiovce tomu daly koule, i kdyz ne Nickovy
.
Komu muze patrit ten hlas na konci? chvili mi to znelo jako Nick ale to je asi blbost, nebo je to predpoved pocasi?
Celkovy dojem? Nadhera! Nedivim se ze z tohohle vznikl krasny Final Cut - ano jsem milovnik Final Cutu, a kazdym poslechem vetsi. Kdyby nikdy nevysel uspokojopval bych se alespon timhle...
Rozhodne vsechny pisne zmenili k lepsimu.
Velmi pozitivne hodnotim piano na celem Final Cutu, moc se mi libi jak MIchael Kamen hraje, tady na tech demech je nekdy vic slyset jak hraje. Je mi samozrejme lito ze v teto zvlastni dobe Rick nebyl v kapele a tedy nehral na Final Cutu ale vic se mi to libi tak jak to je, myslim ze takhle by Rick nikdy nezahral - ma proste jiny styl. V tomhle ohledu je mi opravdu lito ze to radeji Roger nevydal solove.
The Heroes Return (Part 1 and 2) [B Side, Not Now John single]
zajimave pokracovani Heroes' Return ktere neni na desce. Prijde mi to oproti part 1 trochu odflaknute, no co b-strana.
Kousek rozhovoru Davem: moc tomu nerozumim, tohle jsem ve zkratce pochytil:
q: "Mohli bych si chvili promluvit o Rogerovi?"
DG: "Vedel jsem ze to prijde"
q: "rychle jen par veci
bla bla...
usmirili jste se? Jste nyni pratele?"
DG: "jo jasne haha, jasne ze jsme kamosi, haha
teda takhle, ono je tezke o nekom mluvit pekne kdyz se na vas uplne vysere, vite?"
asi to celkem vystihuje tehdejsi pomery kolem Pink Floyd.
Signs Of Life
Velmi zajimave navazani na Final Cut, nikdy mi to poradne nedoslo ale vlastne je to prvni pisen po Two Suns...zajimave.
AMLOR jsem nemel rad, mozna mi driv vadil ten syntetictejsi zvuk osmdesatych let (divne ze na Radiu KAOS mi nikdy nevadil) nechapu to, nemel jsem zadne objektivni duvody proc se mi AMLOR nelibil. Postupne jsem si ale leccos nasel i v nem a urcite mimo jine taky kvuli Signs Of Life, zaujala me Daveova kytara ktera jakoby rika kdo je ted sefem. Skoda ze ostatni pisne se uz dost lisi. Zive verze Signs Of Life (a i celeho AMLOR) jsem si ale v poslednich letech nadmiru oblibil takze tohle me tady velmi potesilo.
Julia Dream
pekne pripomenuti starych casu, nejsem zrovna fanda tehle pisne, ali libi se mi ty klavesy a jemny zpev.
Cymbaline
Jedna z pisni ktera mi odhalila "prave Pink Floyd" a diky ktere jsem je kdysi zacal opravdu milovat. Pro me jeden z
Rogerovych vrchlolu tehdejsi doby, a to co tomu dal David kytarou a hlasem z toho pro me dela hudbu nebeskych kvalit.
Kazdeho musi zaujmout primocary ale krasne poeticky text, kterych si od Rogera jeste uzijeme. Mam dojem ze roio ze ktereho je tato verze Cymbaline (Montreaux 70) byl muj prvni bootleg PF co jsem slysel (nevim jestli to nebylo Webley 74) a dostalo me to na prvni poslech - teda Cymbaline, AHM moc ne.
..proc sakra nikdo nenatocil The Man And The Journey...ale takhle to alepspon muze mit kouzlo vlastni imaginace....
Ke konci maji nejake technicke problemy, myslim ze jsem cetl ze jim tam nejak blbnul Rogeruv zesilovac a Davida to nadmiru pobavilo...
Moonhead
davka psychedelie, v nekterych ohledech mi osobne prijde stravitelnejsi nez nektere casti Saucerful of Secrets.
Basova linka mi silne pripomina to co Roger pozdeji pouzil jako 4/4 doprovod k solu v Money.
Kazdopadne je dobre ze pozdeji od techto kousku upustili.
Shine On You Crazy Diamond
Pekna ukazka jak se jejich pisne vyvijely -Rickuv syntezator jeste nema ten spravny zvuk a atmosfericnost a je jeste vice "turecky"
. ale o jakou pisen pujde je presto dobre poznat. Daveova kytara nemam zatim spravny timing a celkove to intro nema gradaci, jakmile ale zacnou bubny trochu se to zlepsi, duverne znamy rytmus to zacne odvijet. David mi prijde v nekterych castech trochu nejisty, za to me ale zaujala rytmicka sekce Nick-Roger, ma to groove a slape to.
Kdyz zacal Roger zpivat nejak zapomeli zapnout mikrofon:) zvukar se asi zasnil...
Rogeruv pevecky vykon v SOYCD je takovy no .. promenlivy, v tech vysokych pasazich to zni nedobre... zajimalo by me proc to neprenechal Davidovi, pravda ze jeho hlas se k tomu hodi a to jak to dal na studiovce je nadhera, ale jinak s tim mival problemy, ted mu to alespon maskuji zpevacky
Zajimave je okamzite navazani druhe poloviny. Solo na lap-steel me tady ale trochu nudilo, je dobre ze taky proslo evoluci.
Return To Tunguzska
Zvukove moc zajimave, co bychom asi tak cekali od Mistra Zvuku Alana Parsonse. Verim ze to muze byt dobry track na ukazku co dokaze zvukova aparatura, co Fernetti? me je tady ted lito ze uz je pozde a kolem se spi jinak bych knoflik vytocil zatracene vic doprava
, kazdopadne mam takovou hudbu taky rad a urcite me to inspirovalo k porizeni cele desky.
(46:00) 
