Jak jsem objevil pinkfloydy

[paulie]

von.Tossis-: Hehe, vítej a užívej si, jednou budeš na tuhle dobu vzpomínat s nostalgickou slzou v oku, to ti garantuju...

[bery]

Vítej von.Tossis-, mohli bychom zavést nové přísloví "láska prochází Floydama" (taky s tím mám určitou zkušenost)

[proti]

... navic mi jeste jiny kamarad poslal high hopes a ja si vsechno zacal skladat dokupy a te hudbe propadat.

Welcome, my son, welcome to the machine!

Nevim proc, ale nelibilo se mi nic, stale se mi toho hodne nelibi, ale kazdym dnem prichazi nova a nova pisnicka, ktera me najednou necim chytne. Ted uz, nyni jiz s pritelkyni, resime problem WATERS vs GILMOUR. Pro ni je osoba number one ROGER a ja rogera nemusim, mam o nem proste spatnou predstavu, kdyz ctu ruzne vynatky z historie floydu atd. A gilmoura proste muzu, stala se z nej osoba, ktera je pro me uplne na vrcholu. Vzhlizim k nemu, jako ke cloveku.

A mimo jine lip spiva a hraje na basu.
(btw. hezky prispevek.)

__________________

von.Tossis-: Hehe, vítej a užívej si, jednou budeš na tuhle dobu vzpomínat s nostalgickou slzou v oku, to ti garantuju...

Jo... to je pravda... Kdyz uz slysim floydy po x-krat - porad je to uzasny, ale (aspon ja osobne) uz nedokazi prozit jeste jednou to - aůdlfkj - jak to popsat... vsechny ty uzasne pocity, nalady, aůldfkj.... to vsechno, kdyz jsem je slysel poprve, podruhe, podesate.. skoda ze se neda vratit zpatky cas...
[/quote]

[fernetti]

Jo... to je pravda... Kdyz uz slysim floydy po x-krat - porad je to uzasny, ale (aspon ja osobne) uz nedokazi prozit jeste jednou to - aůdlfkj - jak to popsat... vsechny ty uzasne pocity, nalady, aůldfkj.... to vsechno, kdyz jsem je slysel poprve, podruhe, podesate.. skoda ze se neda vratit zpatky cas...

bohužel krutá pravda, která platí i u mě... (řeším si to soukromě tak, že si dávám mezi jednotlivými alby floydů delší odstup, abych se k nim po čase mohl opět vrátit. takže momentálně mi odpočívají starší věci a znovu "objevuju" TDB a gilmourovy sólovky, ale vím, že za pár dní (týdnů) se s chutí vrátím třeba k AHM nebo ASOS. takhle mi floydi nikdy neokorají a co víc, vždycky si tam v té muzice najdu něco, co mě osloví jinak než dřív -anebo úplně stejně silně jako kdykoliv předtím )

[Lunatic George]

V roce 1972 jsem přišel z malé vesnice na průmyslovku do Prahy. Šok v každém směru ! A asi největší šok byly burzy s deskami. Ty byly pochopitelně rozháněné esenbákama a desky nám zabavovali i ve škole. My ze stavárny jsme měli výhodu - nosili jsme s sebou rýsovací prkna a tam se elpíčka dobře ukryla. Takže se mi otevřel úplně nový hudební svět a kromě Deep Purple, Slade a Nazareth jsem najednou slyšel Led Zeppelin, Yes - a Pink Floyd ! Tehdy zrovna vyšel DARK SIDE....na tu dobu něco neskutečného, absolutně mě to pohltilo a od té doby prostě jsem PINK FLOYD. Je to pro mě životní přístup, světový názor a lék na bolavou duši. Každému bych přál zažít to očekávání, kdy už zas něco vydají. A ty posvátné okamžiky, kdy jsem měl konečně v ruce WISH YOU.. To opatrné rozbalování, vstřebávání vůně obalu a studování všech údajů na něm - no a potom ten posvátný poslech vlastní muziky - neskutečné, nezapomenutelné, fantastické ! Mezitím jsem horečně sháněl starší desky z konce šedesátých let. Člověk úplně prožíval ten hudební vývoj. No a pak do třetice - ANIMALS. Obecně považované za slabší, já osobně ho považuji za rovnocenné. Zase trochu jiné nápady a nálady, ale za mě super. O to obtížněji jsem já osobně přijal roce 1979 THE WALL. Nerozuměl jsem textům, bylo to o kratších písničkách a ANOTHER BRICK jako by basou a bicími připomínal nastupující éru disco. Až mi teprve poloilegální akce Sekce mladé hudby (spadala po Jazzovou sekci) ve sklepě domu v Praze 5 Na Újezdě toto dílo pomohla pochopit. Z normálního videopřehrávače a televizoru tam asi 20 lidem pouštěli každému do sluchátek film The Wall s českými titulky. Pro mě to byl nejlepší protiválečný film všech dob. Mezitím vydali členové kapely své sólovky, líbila se mi Gilmourova a Wrightova. No a pak už to známe - rozpad a odchod Rogera a po roce 1990 takové poslední vzedmutí a desky Momentary.... a Division..... Zase jsme ale měli možno vidět a slyšet je naživo, od vlastních PF v roce 1994 na Strahově, přes mnohé Rogerovy projekty až po letošní vystoupení Davida Gilmoura ve Vídni.

[Lunatic George]

V roce 1972 jsem přišel z malé vesnice na průmyslovku do Prahy. Šok v každém směru ! A asi největší šok byly burzy s deskami. Ty byly pochopitelně rozháněné esenbákama a desky nám zabavovali i ve škole. My ze stavárny jsme měli výhodu - nosili jsme s sebou rýsovací prkna a tam se elpíčka dobře ukryla. Takže se mi otevřel úplně nový hudební svět a kromě Deep Purple, Slade a Nazareth jsem najednou slyšel Led Zeppelin, Yes - a Pink Floyd ! Tehdy zrovna vyšel DARK SIDE....na tu dobu něco neskutečného, absolutně mě to pohltilo a od té doby prostě jsem PINK FLOYD. Je to pro mě životní přístup, světový názor a lék na bolavou duši. Každému bych přál zažít to očekávání, kdy už zas něco vydají. A ty posvátné okamžiky, kdy jsem měl konečně v ruce WISH YOU.. To opatrné rozbalování, vstřebávání vůně obalu a studování všech údajů na něm - no a potom ten posvátný poslech vlastní muziky - neskutečné, nezapomenutelné, fantastické ! Mezitím jsem horečně sháněl starší desky z konce šedesátých let. Člověk úplně prožíval ten hudební vývoj. No a pak do třetice - ANIMALS. Obecně považované za slabší, já osobně ho považuji za rovnocenné. Zase trochu jiné nápady a nálady, ale za mě super. O to obtížněji jsem já osobně přijal roce 1979 THE WALL. Nerozuměl jsem textům, bylo to o kratších písničkách a ANOTHER BRICK jako by basou a bicími připomínal nastupující éru disco. Až mi teprve poloilegální akce Sekce mladé hudby (spadala po Jazzovou sekci) ve sklepě domu v Praze 5 Na Újezdě toto dílo pomohla pochopit. Z normálního videopřehrávače a televizoru tam asi 20 lidem pouštěli každému do sluchátek film The Wall s českými titulky. Pro mě to byl nejlepší protiválečný film všech dob. Mezitím vydali členové kapely své sólovky, líbila se mi Gilmourova a Wrightova. No a pak už to známe - rozpad a odchod Rogera a po roce 1990 takové poslední vzedmutí a desky Momentary.... a Division..... Zase jsme ale měli možno vidět a slyšet je naživo, od vlastních PF v roce 1994 na Strahově, přes mnohé Rogerovy projekty až po letošní vystoupení Davida Gilmoura ve Vídni.

[fernetti]

vítej mezi pdobně postižený, Jiříku Náměsičný!
sice je mezi námi dvěma rozdíl jedné generace (odhaduju...), ale ten pocit z objevování flojdů a vůbec celé muziky, která si hledala své vlastní cestičky skrze zdi bolševického skanzenu, ten ještě tak trochu pamatuju a těm, co to zažili naplno v sedmdesátkách, tak trochu i závidím. sice to byla hnusná doba, ale to kouzlo objevování nového a krásného muselo být neopakovatelné.

p.s.: tu zeď, co jste si pouštěli ve sklepě - nedaboval to tehdá ondřej hejma(ostatně jako skoro všechno tehdy...)?

p.p.s.: byls letos ve vídni? pokud jo, tak škoda, že ses sem na forum dostal až teď, mohli jsme se potkat a dát řeč...

[Jend]

Taky v jistém smysl závidím tu dobu, kdy se tyhle věci těžko sháněly. Dokážu si představit tu radost a nadšení, když se někomu podařilo ulovit něco, co tehdy bylo těžko dostupné.
Dnes je všechno snadno dostupné, stačí parkrát někde kliknout myší a druhý den vám to kurýr osobně přinese až ke dveřím.
Ale taky si pamatuju svoje nelehké začátky, kdy u nás internet ještě nenabízel takové možnosti. Jako třináctiletý nebo čtrnáctiletý klučina jsem si přečetl svou první knížku o Pink Floyd- Odysea od Nicolase Schaffnera a teprve tehdy jsem byl plně obeznámen s tím, co všechno Floydi vydali, a pamatuju si, jak jsem se úzkostlivě snažil sehnat první dvě desky Pink Floyd. Tehdy jsem skoro vůbec nevytáhl paty z Kroměříže, kde toho k sehnání moc nebylo, a internet jsme snad ještě ani neměli. Trvalo mi to asi dva roky, než jsem si ty desky poprvé poslechl.

[volka.z]

[quote="fernetti"]vítej mezi pdobně postižený, Jiříku Náměsičný!
sice je mezi námi dvěma rozdíl jedné generace (odhaduju...), ale ten pocit z objevování flojdů a vůbec celé muziky, která si hledala své vlastní cestičky skrze zdi bolševického skanzenu, ten ještě tak trochu pamatuju a těm, co to zažili naplno v sedmdesátkách, tak trochu i závidím. sice to byla hnusná doba, ale to kouzlo objevování nového a krásného muselo být neopakovatelné.

Patřím tedy rovněž, jak fernetti napsal do té generace v rozdílu jedné a je to jak už bylo napsáno. V našem kraji bylo výhodou, když západo-německé televize vysílali pořady Beat club nebo Disco, kde zcela běžně vystupovali skupiny 70.let, tak jsem vlastně každou sobotu mohl vidět to, co československá televize nikdy vysílat nemohla.
Měl jsem to štěstí, že známý věkem starší se o to zajímal a tak jsem už na devítiletce přišel ke všemu, co se dnes bere už jen jako historie.
Pokoutně natočené LP na kotoučák, když pak přišli kazety to byl už vrchol techniky. Smůlou bylo, že koupené LP se dlouho doma neudržely, neb
s ohledem na jejich cenu /černého trhu/ byly kapitálem pro nákup těch desek příštích.
Paradoxně TDSOTM vydané v česku jsem koupil pod pultem a Money mi po čase vadilo tak, že jsem dal přednost kazetě ... , no
Jenom představa jak to bylo .... pro dnešní dobu nepochopitelné, moje dcery, ale i jejich děti už koukají na tu minulost trochu nechápavě

[Lunatic George]

Re: fernetti

Tak to jsi mě dostal.... Jasně - tehdy vše daboval Hejma. Ale tady si opravdu myslím, že to bylo s titulkama ?!? Bylo to dost hektické - zatemněná okna sklepa, vstupenky měly několik "ověřovacích" razítek od "důvěryhodných sdružení" a do poslední chvíle jsi nevěděl, jestli tě týpek u normálních vstupních dveří do smíchovskýho baráku pustí dovnitř. Uvnitř vládla téměř konspirační atmosféra, mluvilo se potichu a muzika šla všem jen do sluchátek. Pro tehdejšího dvacetiletýho kluka (proti dnešku jsem byl v tom věku absolutní ucho) to byl skoro disent ! Dneska by mě docela zajímalo, nakolik bylo naše nadšení z účasti na něčem "zakázaném" opodstatněné a nakolik jsme byli naivní a nedobrovolně jsme byli už tehdy účastníky nějaké habaďůry... Čím jsem starší, tím více se přikláním k druhé variantě. Přál bych si, aby si mnozí oficielní "disidenti" položili stejnou otázku. Ale i tak mě Zeď teprve tam, skutečně oslovila !
No jestli jsme se nepotkali ve Vídni, určitě se potkáme jinde. Tvoje jméno znám ze stránek "pinkdloyd.cz" a vím že jsou pro Tebe PF opravdu důležití.
Tak teď mám třeba na březen 2017 lupeny do druhé řady středního sektoru na ploše haly v Praze na Australian PF. Párkrát jsem je už slyšel, nicméně muziky s tématikou PF není nikdy dost.
Až bude více času, chtěl bych do rubriky PF revivalů napsat něco více ke slovenské kapele "Pigs On the Wing". Hrají hlavně skladby z přelomu let 1968-1972 - ale jak je hrají.... Především s pokorou, úctou a s nevšedním zaujetím - když by to nebyli mladí kluci (v porovnání se mnou a s PF), řekl bych, že to v těch Benátkách a ve skladbách "Fat Old Sun" či "Echoes" hrají oni. Možná budeš znát jejich kapelníka Maťa Námešného z různých akcí pořádaných Filipem Benešovským, kde je pravidelným hostem jako zpěvák. Více o nich je na: http://www.pink-floyd.sk. A kromě toho - jsou to velmi sympatičtí chalani, kteří mají muziku PF v krvi.

Jen tak mimo hru přidávám své nej zážitky z koncertů s tématikou muziky PINK FLOYD:
1) Pink Floyd (Praha-Strahov) 07.09.1994
2) David Gilmour (Vien Schloss Schönbrunn) 28.06.2016
3) Roger Waters (Praha-O2 Arena) 13.04.2007
4) Pigs On the Wing (Pardubice-Ponorka) 22.03.2013
5) Filip Benešovský a přátelé (Žatec-dočesná) 31.07.2007
6) Brit Floyd (Praha-Incheba Arena) 04.12.2013
7) Australian Pink Floyd (Praha-Tesla Arena) 14.01.2012
Pigs On the Wing (Kanianka-Matrix Club) 11.02.2016
9) Pigs On the Wing (Zvolen-Zvonec) 18.05.2013
10 F. Benešovský, Harry Waters (Praha-O2 Arena) 31.10.2009
-
-
xx) Czech Floyd (Beroun-Letní kino) 01.08.2015

[fernetti]

Náměsíčný Jiří,
těší mě, že Tě poznávám, byť zatím jen virtuálně! V březnu pře APF dáme spolem pifko, doufám, že na minisrázku našeho obskurního, za oblaky popularit skrytého fórka, si budeme mít co dalšího povědět

p.s.: o těch hošanech ze slovenského revivalu jsem zatím jen (spoustu pochvalného) četl, ale neměl zatím tu čest je vidět naživo. je co napravovat...

p.p.s.: navštívenku ze schonbrunnu máme skoro stejnou, akorát já se pyšním pivkem za 6 ojro:

[Roman]

George, zde jsou mé koncerty v tématu PF

1. Pink Floyd 7.9.1994 Strahov
2.David Gilmour 27.6.2006 Clam
3. 9.9.2006 F. Benešovský The Wall 2016 Český Krumlov
4. 18.1. 2007 Roger Waters - Sazka Arena Praha
5. 2.3.2008 - The Australian Pink Floyd Show - Čez Aréna - Best Of The Wall Tour...More
6. 2.2.2009 - The Australian Pink Floyd Show - Tesla Aréna Praha
7. 2.2.2010 - The Australian Pink Floyd Show - Tesla Aréna Praha - Big Pink - Greatest Hits
8. 31.10.2009 - F. Benešovský - The Wall -O2 Aréna Praha
9. 1.3.2011 - Pink Floyd Classics - D.K. Metropol České Budějovice
10. 15.4.2011 - Roger Waters - The Wall Life - O2 Aréna Praha
11. 14.1.2012 - The Australian Pink Floyd Show - Exposed In The Light World Tour 2012 - Tesla Aréna Praha
12. 18.10.2012 - Brit Floyd - World Tour 2012 - O2 Aréna Praha
13. 5.3.2017 - The Australian Pink Floyd Show - The Best Of The Moon

A doufám, že další akce budou následovat!

[Richard]

Předně i já zde musím pozdravit nového člena. Ahoj Georgi!
Těší mě, že nový člen je z řad "pamětníků".

Ach, krásně se zde čtou příspěvky, kterak každý jeden z nás Floydy pro sebe objevoval...
A přesto se zde nemohu ubránit dojmu, že si tehdejší dobu a shánění našich oblíbenců poněkud idealizujeme.
Někdo tu snad dokonce napsal termín "krásná doba"...
Nemíním zde zabřednout do bezbřehé a nikam vedoucí diskuze, jestli to bylo či nebylo dříve "lepší".
Já jsem asi o několik málo let mladší, než tady George L. I tak si tehdejší dobu a vlastní "já" vybavuji zcela zřetelně.
Přicházím do Prahy ve věku 15 let. Jsem chudej jako pověstná kostelní myš. O koupi LP desky, či kazety s Floydama jsem si nemohl nechat
ani zdát. Stejně bych je neměl na čem přechroustat. Byl jsem rád, když se mi povedlo po roce uškudlit na 100 bonů, abych si mohl
alespoň koupit v tuzexu rifle. Leč bony prodávající vexlák se znelíbil svému dohlížejícímu esenbákovi tím, že se s ním málo podělil o zisk
a tak ho sebral. A mě s ním. Nechali mě v zamřížovaném kanclu vydusit až do večera a hodinu se dohadovali, jestli mi těch 100 TK znárodní. Nakonec se jich mě zželelo a vyhodili mě ven. Na ubytovnu jsem dorazil pozdě a nedostal ani večeři, ale uklidňovalo mě vědomí, že jsem
nebyl příslušníkem oloupen. Druhý den jsem si tedy slavnostně vystál frontu a zakoupil kýžené rifle, které mi hodinu po příchodu na ubytovnu
někdo ukradl. No, kdepak nějaký Floydi...
Ta nostalgie dle mého soudu spočívá tak trochu v něčem jiném. Člověk byl zkrátka mladší, méně vědoucí a snad i proto více bezstarostný.
A navíc, lidská mysl ráda utlačuje negativní vzpomínky do pozadí v zájmu zachování vlastní duševní stability. Někdy tyto vzpomínky dokonce
idealizuje, např. školní docházku, pionýrský tábor, pubertu, první alkoholické okénko, atd....
Ostatně, pokud si chci užívat romantiky shánění vzácných nahrávek za složitých podmínek, i dnes mám celou přehršli možností a příhod.
U mě je to mj. zde uvedené DVD loupáček, koupě originál zabaleného CD, ale bez CD, doručení jiného zboží, než bylo objednáno a mohl
bych zde toto téma plevelit ještě hodně dlouho.
Zkrátka, ta podstatná krása je v tom, že jsme Pink Floyd objevili a po první fascinaci jsme byli lačni další, dosud nepoznané nahrávky.
To vše ve věku mladším, než ve kterém se nacházíme dnes. Krásný byl ten první kontakt s jejich hudbou, nikoliv doba, ve které se to událo.

[fernetti]

richarde, souhlas se vším, poslední větu podtrhuju.
otázkou je, jak se budou naše děti dívat na dnešní dobu. a po nich jejich děti na pozdější časy... a to nemluvím o tom, v jakých podmínkách žili naši rodiče a rodiče našich rodičů...
to bychom se tu ulamentovali k smrti. takže tu geniální schopnost naší mysli, která ponechává v paměti to lepší, docela vítám. dost dobře si nedokážu představit žít ve světě, kde naděje v lepší boducnost nemá misto. a určitě v tom nezastupitelnou roli plní i hudba, jako způsob prožívání a vyjádření svobodného projevu lidské bytosti.
ale to už se dostáváme jinam...

[Roman]

Co naše děti? V lepším případě by šly na pár piv... Znám málo jedinců (dětí), kteří poslouchají přijatelnou muziku (rock). Když jsem byl 19.11.2016 na Zimním Masters Of Rock ve Zlíně, tak mně moje ženuška upozornila na jednu věc (já si toho skoro nevšim). Jak si sedíme v hledišti, sosáme Plzeň, tak mi říká hledíce do zaplněné haly: toto už nejsou máničky ze 70. a 80. let, ty nemaj vlasy, ty jsou plešatý...až na těch pár rockovejch kmetů jako my dva...