Jak by jste reagovali?

[volka.z]

Jsem znám asi svými názory v pohledu originál - kopie a také jejich pořizování.... a možná občas můj pohled někoho nadzvedne...a tak se zeptám, jak by jste zachovali vy?
aneb dostal jsem e-mail : Zdravím Zbyňku.Jsem velký fanda Pink Floydů.Když jsem uviděl Vaši sbírku rarit,tak se mi protočili panenky.
Váhal jsem,ale nakonec jsem sebral odvahu,a rozhodl se,že Vás požádám zda by bylo možné od Vás získat kopie těchto rarit.
Myslím nahrát na cd třeba všechny za sebou,protože vím,že tyto singly mají oproti albovým verzím nějaké změny.
Například singl MONEY/ANY COLOUR YOU LIKE,nebo ONE OF THESE DAYS,SUNSET STRIP od ROGERA WATERSE atd.
Vím,že mezi pravými sběrateli to není zrovna nejlepší způsob,jak doplnit svou sbírku,ale řekl jsem si,že za optání nic nedám.Buď řeknte ano,nebo ne.Moc děkuji za odpoveď.Jirka

[bery]

Vidím v tom setkání dvou světů, jeden je ten poctivý sběratelský old-fashioned (bez úrážky) - Zbyňkův. Druhý bych řekl vychází hodně z toho jak čemu se možná říká free culture - prakticky vše se dá sehnat zadarmo pomocí internetu a podobně. Lidé si za takové věci odvykají platit.
Nebudu nic soudit, každý si najde hranici sám, osobně nemám problém si kouput řadové alba případně to co je za rozumný peníz k dispozici, ale hudba je pro mě na prvním místě (ne plastová placka) takže se otevřeně přiznám že si taky leccos seženu jako kopii abych si to mohl poslechnout.

Ale zpět, udělání tech kopií by dalo pěknou práci. Navíc jde o sbírku do které jsi, Zbyňku, vložil spoustu času a pěněz. Nicméně onen Jirka se zeptal slušně takže bych mu to neměl za zlé, a pokud bude pátrat a opravdu mu záleží na hudbě, určitě najde způsob jak si to co ho zajíma zodpovědět.

[Richard]

Můj náhled je asi tento:

Každé sběratelství (a netýká se to jen Pink Floyd) je zároveň tak trochu určitá soutěž. Něco jako: „…heleď, co jsem ulovil. A co jsi ulovil ty?“
Fanouška vždy potěší, když si nějaký ten pěkný kousek sežene. Buď za větší či menší peníz v obchodě, výměnou, vlastní šikovností (např. alá torrent),
či jinou směnou přijatelnou pro obě strany.
V každém pádě musí do sehnání kýženého požitku něco investovat. Předpokládám tedy, že i druhá strana se pokusí nějakým způsobem uspokojit jeho choutky.

Maje na paměti tuto logiku se neodvažuji jen tak za někým přijít a říct "...hele, puč mi to, já si to vobšlehnu", byť bych to řekl slušně.
Nemám-li co nabídnout, tak si řeknu, že nemůžu mít všechno.

Kdysi jsem zapůjčil známému komplet CD od Alana Parsonse. Že prý potřebuje dárek k vánocům pro brášku. Přišel, přepálil, poděkoval.
Myslím, že určitě tenkrát nepřehlédl cenovky na obalech v DM. Potěšila by krom poděkování alespoň nějaká maličkost, třeba čokoládička, nebo sedmička vínka.
No nic..., bylo kulový.

Samozřejmě jsem zapůjčením nic netratil, ale co kdyby ten druhej taky laskavě zvednul zadek a pokusil se o něco přičinit sám? Ono je strašně jednoduchý natáhnout ruku a dej mi.

Závěr:

Myslím, že Zbyněk se nemusí ostýchat a s klidem může říct: " Vážený XY, Váš zájem mě těší a rád nabídnu některý titul k přepálení výměnou za jiný."
Není teď podstatné, jestli je lépe vlastnit originál, kopii, co za kolik atd. Měl jsem nyní na mysli pouze odpověď na otázku, jak reagovat.

[fernetti]

myslím, že už sis, zbyňku, sám odpověděl, resp. já bych to líp než ty nenapsal: http://www.pinkfloyd.cz/fanklub/index.p ... il&id=7041

[proti]

abych napsal kratkou odpoved:
Ja osobne bych nic cloveku ktereho osobne neznam, nevim, kdo to je, nevim jake pohnutky ho vedou k dane otazce, nic nekopiroval.

Muze jit i o provokaci.

nebo bych to vyresil "salamounsky" - poslal by jsem mu mp3 128 Kbs.

(Jine by bylo, kdyby ke mne s podobnou prosbou prisel kamarad, pritel, nekdo koho znam a vim, proc ma takovou prosbu, co ho k tomu vede - nedostatek financi, skutecny, hluboky zajem atd. apod. )