Překlady
Moderátor: bery
Překlady
sice se asi nikomu do toho chtít nebude. ale co kdyby: kdo máte njějaký tip na překlad nějakého rozhovu či zajímavého textu, příp. sami něco překládáte, tak veškeré pracovní info směřujte sem.
there´s no dark side of the moon, really. matter of fact it´s all pink.
-
the Dark Lord
- piper
- Příspěvky: 850
- Registrován: 19.08.2005 11:39:56
- Bydliště: Turnov
No, tak já mám doma rozhovor s Markem Brickmanem (TDBell light director) a se Stevem O´Rourkem, oba na téma Enigma. Už půl roku to plánuju přeložit pro svoje stránky o Enigmě, ale ještě jsem se k tomu nedokopal. Steve tam mimochodem přiznává, že jeho syn patří mezi hledače Enigmy.
Třeba se k tomu konečně dokopu a přeložim je.
Třeba se k tomu konečně dokopu a přeložim je.
-
the Dark Lord
- piper
- Příspěvky: 850
- Registrován: 19.08.2005 11:39:56
- Bydliště: Turnov
díky za snahu, ale revizi už mám, snad se mi to podaří do zítřka učesat a pak to sem hned hodím.Míra píše:Pošli mi to, mail tu na mne je.fernetti píše:a hned začnu: mám hotový překlad rozhovoru s clare torry a hledám někoho, kdo by mi provedl jeho případnou korekci, abych nepustil překlad ven s chybami.
Sám jsem si teď ten rozhovor stáhnul v originále . . .
Nějak je to tu třeba zase rozhejbat
there´s no dark side of the moon, really. matter of fact it´s all pink.
-
the Dark Lord
- piper
- Příspěvky: 850
- Registrován: 19.08.2005 11:39:56
- Bydliště: Turnov
-
the Dark Lord
- piper
- Příspěvky: 850
- Registrován: 19.08.2005 11:39:56
- Bydliště: Turnov
Když on tomu člověk většinou rámcově porozumí, to se pak nechce nic překládat........ Ale hlavně jde o ten čas, kterej nejni...fernetti píše:tak jak tak koukám, nikomu se do přeložení nějakého textíku nechce, co? mně momentálně taky ani ne, ale snad se časem dokopu k jednomu ze starších rozhovorů s gilmourem, co mám u sebe v archivu.
Finally I understand the feelings of the few
Ashes and diamonds, foe and friend
- We were all equal in the end...
Ashes and diamonds, foe and friend
- We were all equal in the end...
-
the Dark Lord
- piper
- Příspěvky: 850
- Registrován: 19.08.2005 11:39:56
- Bydliště: Turnov
Našel jsem rozhovor s Gilmourem v ROLLING STONE, tak jsem z něj vybral alespoň tuhle malou pasáž:
Jak jste vyřešil zákonný spor týkající se jména Pink Floyd?
Setkal jsem se s Rogerem na Astorii 23.12. 1987, abychom dovršili náš... rozvod.
My dva, jeden účetní a zapisovatelka s tiskárnou.
Za několik hodin jsme vypracovali dokument, vytiskli ho a podepsali.
A pokud jde o peníze a práva, v současné době se řídíme ustanovením v tomto dokumentu.
Nebyl křik, ani přetahování. Oba dva jsme hledali shodu.
Phil Sutcliffe, Rolling Stone, květen 2006
Jak jste vyřešil zákonný spor týkající se jména Pink Floyd?
Setkal jsem se s Rogerem na Astorii 23.12. 1987, abychom dovršili náš... rozvod.
My dva, jeden účetní a zapisovatelka s tiskárnou.
Za několik hodin jsme vypracovali dokument, vytiskli ho a podepsali.
A pokud jde o peníze a práva, v současné době se řídíme ustanovením v tomto dokumentu.
Nebyl křik, ani přetahování. Oba dva jsme hledali shodu.
Phil Sutcliffe, Rolling Stone, květen 2006
Přidávám ještě pokračování toho článku:
Jak jste se dozvěděl o plánech na "návrat" Pink Floyd?
Geldof mi telefonoval, aby se mne zeptal, jestli bych se objevil na Live 8 s Pink Floyd.
Nezmínil se o Rogerovi, jen řekl (napodobuje hlas, který představuje úsilí Boba Geldofa,
ale tak nešťastně, že se podobá více Ianu Paisleyemu):
"Spojíš se s Pink Floyd, abys zahrál na monstrózní Live8?"
Odpověděl jsem mu: "Ne. Jsem ponořený do nahrávání mého vlastního alba."
On naléhal: "Musíme spolu mluvit osobně a okamžitě sedám na vlak."
Já mínil: "Ne, ne, ne". Když jsem mu volal na jeho mobil, on už se nacházel blízko East Croydon.
Odpověděl jsem: "Bobe, nemá to smysl, sedni na vlak a jeď zpátky."
"V každém případě tě musím vidět." odpověděl. Když přijel tak, mi všechno podrobně vysvětlil.
Rozhodně jsem se cítil trochu provinile, ale chytal se mého egoismu.
Řekl jsem mu: "Tvůj seznam pozvaných je je grandiozní, nemáš žádnou potřebu naší účasti."
Ale on chtěl, abychom se zúčastnili. Spikl se s Nickem, aby přesvědčili Rogera,
dokonce dosáhli toho, že mi Roger zavolal.
Zrovna jsem na tom samém místě místě pracoval, když mi zvonil mobil:
"Ahoj, tady Roger. Co říkáš na reunion?" Byl jsem prakticky dopaden.
Jak dlouho jste spolu nemluvili?
Mluvili jsme spolu jen jednou po telefonu od našeho setkání na Astorii v roce 1987.
Bylo to před nějakým rokem: jakási konference mezi pěti lidmi urážejících nás
a jiné ohledně dokumentárního filmu The Making of the Dark Side of the Moon.
Když mi zavolal kvůli Live 8, mluvili jsme spolu přívětivě a dokonce mi řekl,
že mu mohu později zavolat, aby věděl, jak jsem se rozhodl.
Bylo to tehdy, když přišla řeč no to, jestli si to mám odepřít,
mohl bych toho pak litovat do konce života.
Jednalo se o společné hraní, ale především o napravení našich hádek
a všechno pro dobrou věc.
A Roger byl ochoten pohřbít minulost?
Roger v časopisech řekl, že byl příliš dlouho tvrdohlavý.
A já souhlasil (jízlivě se usmívá).
Chcete říci, že se vám zdá spravedlivé, že on uznal svou vinu?
Tak to je (směje se).
A vy, také jste byl zatvrzelý ?
Ach, dobře, já..... Pozval jsem Rogera, aby odehrál celou desku The Dark Side of the Moon
v roce 1994 na Earls Court a pozval jsem ho na oslavu svých padesátin v roce 1996.
Bál jsem se s ním dělat, jen aby se neřeklo, ale jsem přesvědčený, že v polovině osmdesátých
let se cítil být trpitelem nespravedlivého a nepoctivého útoku.
Nediskutovali jsme o tom, nyní jsme dali ruku k dílu.
Říká se, že čas vyléčí všechny rány a já myslím, že je to tak...až do určitého bodu.
Jak jste se dozvěděl o plánech na "návrat" Pink Floyd?
Geldof mi telefonoval, aby se mne zeptal, jestli bych se objevil na Live 8 s Pink Floyd.
Nezmínil se o Rogerovi, jen řekl (napodobuje hlas, který představuje úsilí Boba Geldofa,
ale tak nešťastně, že se podobá více Ianu Paisleyemu):
"Spojíš se s Pink Floyd, abys zahrál na monstrózní Live8?"
Odpověděl jsem mu: "Ne. Jsem ponořený do nahrávání mého vlastního alba."
On naléhal: "Musíme spolu mluvit osobně a okamžitě sedám na vlak."
Já mínil: "Ne, ne, ne". Když jsem mu volal na jeho mobil, on už se nacházel blízko East Croydon.
Odpověděl jsem: "Bobe, nemá to smysl, sedni na vlak a jeď zpátky."
"V každém případě tě musím vidět." odpověděl. Když přijel tak, mi všechno podrobně vysvětlil.
Rozhodně jsem se cítil trochu provinile, ale chytal se mého egoismu.
Řekl jsem mu: "Tvůj seznam pozvaných je je grandiozní, nemáš žádnou potřebu naší účasti."
Ale on chtěl, abychom se zúčastnili. Spikl se s Nickem, aby přesvědčili Rogera,
dokonce dosáhli toho, že mi Roger zavolal.
Zrovna jsem na tom samém místě místě pracoval, když mi zvonil mobil:
"Ahoj, tady Roger. Co říkáš na reunion?" Byl jsem prakticky dopaden.
Jak dlouho jste spolu nemluvili?
Mluvili jsme spolu jen jednou po telefonu od našeho setkání na Astorii v roce 1987.
Bylo to před nějakým rokem: jakási konference mezi pěti lidmi urážejících nás
a jiné ohledně dokumentárního filmu The Making of the Dark Side of the Moon.
Když mi zavolal kvůli Live 8, mluvili jsme spolu přívětivě a dokonce mi řekl,
že mu mohu později zavolat, aby věděl, jak jsem se rozhodl.
Bylo to tehdy, když přišla řeč no to, jestli si to mám odepřít,
mohl bych toho pak litovat do konce života.
Jednalo se o společné hraní, ale především o napravení našich hádek
a všechno pro dobrou věc.
A Roger byl ochoten pohřbít minulost?
Roger v časopisech řekl, že byl příliš dlouho tvrdohlavý.
A já souhlasil (jízlivě se usmívá).
Chcete říci, že se vám zdá spravedlivé, že on uznal svou vinu?
Tak to je (směje se).
A vy, také jste byl zatvrzelý ?
Ach, dobře, já..... Pozval jsem Rogera, aby odehrál celou desku The Dark Side of the Moon
v roce 1994 na Earls Court a pozval jsem ho na oslavu svých padesátin v roce 1996.
Bál jsem se s ním dělat, jen aby se neřeklo, ale jsem přesvědčený, že v polovině osmdesátých
let se cítil být trpitelem nespravedlivého a nepoctivého útoku.
Nediskutovali jsme o tom, nyní jsme dali ruku k dílu.
Říká se, že čas vyléčí všechny rány a já myslím, že je to tak...až do určitého bodu.