a co třeba spanish piece z more? roger nebo david? ha???Jend píše:Myslím celou poslední sloku, včetně těch výkřiků. Už jsem taky přišel na to, že tohle dokáže jen Rogbery píše:Myslíš to co je španělsky a takové ty různé kecy? To řve RogerJend píše:Měl bych dotaz k Not Now John: Kdo tam zpívá ty poslední verše ke konci skladby? Dave nebo Roger? Já to nedokážu určit.
The Final Cut
Moderátor: bery
there´s no dark side of the moon, really. matter of fact it´s all pink.
- proti
- piper
- Příspěvky: 1983
- Registrován: 22.12.2006 11:59:49
- Bydliště: Tady někde
- Kontaktovat uživatele:
Ano, přátelé, je to tak!
Žijí mezi námi!!! Jsou tady!
Nevíme kolik jich je,
nevíme kdo to je,
nevíme kde všude jsou,
nevíme kde se objeví a kdy,
nevíme zda jsou blízko nebo daleko,
nejsou rozeznatelní,
protože jen zřídka kdy vyjeví svou identitu. Někdy se ani nepřiznají.
Mnoho lidí ani neví, že existují!
A když je pak jednou potkají a ten dotyčný řekne: "Jsem to já. Já k nim také patřím", tak člověk nevěřícně kroutí hlavou a ptá se sám sebe: Jak je to možné? I jeho dostali? Oni existují?!?
Při setkání s nimi, po odhalení jejich identity, nám proběhne mráz po zádech a zůstáváme v úžasu a v pocitu úzkosti z něčeho neznámého stát a nevěříme vlastním očím!
Jsou tady!
A snad ve větším počtu než bychom si mysleli!
Nosí v sobě znak vyvolení nebo zatracení?
Je v tom nějaký rozdíl?
Procházejí kolem nás nepoznáni, a člověk ani neví, že je zná!
Možná mezi ně patří i někdo z vašich nejbližších přátel!
Možná jste vůbec netušili, že i on k nim patří!
Nevymřeli ani po roku 2000!
A ani nikdo z nás si nemůže být jist, že jednou nebude jedním z nich...
Ale musíme se podívat pravdě rovnou do očí , a jednoduše s tím žít dál... že někdo...
... někdo s kým se třeba potkáváte z tváře do tváře každý den, někdo .... já osobně – když to tak spočítám, jsem rozpoznal až 4(slovem: čtyři) fanouškovské duše, které... které!!!...
považují... The Final Cut... za nejlepší album Pink Floyd!
Ano, mohli bychom teď na ně ukázat prstem:
You!! Yes, you!! In the spotlight! Get them up against the Wall!
Ale to by asi nebylo tak správné...
Co tak například namísto toho, abychom od nich odvraceli tvář (On the Turning Away) a utíkali před nimi (Run like Hell) jim dali trochu prostoru, aby uvedli své důvody, argumenty, svůj pohled na pravdu a odpověděli na otázku:
Proč je The Final Cut nejlepší?
Snad je pak lépe pochopíme.
A neusmívejte se!
Nikdo z nás si nemůže být po celý zbytek svého života jist...
že ...
jednou...
nedostanou...
i jeho...
, a že jednou ...
nebude ...
jedním z nich...
________________________
Můj pohled na The Final Cut:
- Byla doba, kdy jsem FC považoval za jeden z alb Pink Floyd. Ale až postupem času se mi začal jevit "otravným".
- Nenacházím v tom albu "žádnou perlu" – něco, co by – nevím jak to popsat... ... hudebně, melodicky, plasticky, barevně – vystoupilo při poslechu. Nepochybně jsou tam krásné obrazy: Fletcher Memorial Home (v Praze – pro mne jeden z nejúžasnějších zážitků – Roger singing, feelings and so..), Gunner´s Dream, Two Suns in the Sunset, The Post War Dream, One of the Few, The Hero´s Return... ai. – Ale pro mne se ty obrazy převtělily jenom do textu. Hudba... to je to, co mi tam chybí + nějaké ty světlejší okamžiky... Jo, občas tam slyšet nějakou tu kytaru, nějakou tu melodii, ale po celém poslechu alba, nic mi nezůstane jako ozvěna v mém srdci, nebo snad jako dočasné tetování na mé duši... hm...
Žijí mezi námi!!! Jsou tady!
Nevíme kolik jich je,
nevíme kdo to je,
nevíme kde všude jsou,
nevíme kde se objeví a kdy,
nevíme zda jsou blízko nebo daleko,
nejsou rozeznatelní,
protože jen zřídka kdy vyjeví svou identitu. Někdy se ani nepřiznají.
Mnoho lidí ani neví, že existují!
A když je pak jednou potkají a ten dotyčný řekne: "Jsem to já. Já k nim také patřím", tak člověk nevěřícně kroutí hlavou a ptá se sám sebe: Jak je to možné? I jeho dostali? Oni existují?!?
Při setkání s nimi, po odhalení jejich identity, nám proběhne mráz po zádech a zůstáváme v úžasu a v pocitu úzkosti z něčeho neznámého stát a nevěříme vlastním očím!
Jsou tady!
A snad ve větším počtu než bychom si mysleli!
Nosí v sobě znak vyvolení nebo zatracení?
Je v tom nějaký rozdíl?
Procházejí kolem nás nepoznáni, a člověk ani neví, že je zná!
Možná mezi ně patří i někdo z vašich nejbližších přátel!
Možná jste vůbec netušili, že i on k nim patří!
Nevymřeli ani po roku 2000!
A ani nikdo z nás si nemůže být jist, že jednou nebude jedním z nich...
Ale musíme se podívat pravdě rovnou do očí , a jednoduše s tím žít dál... že někdo...
... někdo s kým se třeba potkáváte z tváře do tváře každý den, někdo .... já osobně – když to tak spočítám, jsem rozpoznal až 4(slovem: čtyři) fanouškovské duše, které... které!!!...
považují... The Final Cut... za nejlepší album Pink Floyd!
Ano, mohli bychom teď na ně ukázat prstem:
You!! Yes, you!! In the spotlight! Get them up against the Wall!
Ale to by asi nebylo tak správné...
Co tak například namísto toho, abychom od nich odvraceli tvář (On the Turning Away) a utíkali před nimi (Run like Hell) jim dali trochu prostoru, aby uvedli své důvody, argumenty, svůj pohled na pravdu a odpověděli na otázku:
Proč je The Final Cut nejlepší?
Snad je pak lépe pochopíme.
A neusmívejte se!
Nikdo z nás si nemůže být po celý zbytek svého života jist...
že ...
jednou...
nedostanou...
i jeho...
, a že jednou ...
nebude ...
jedním z nich...
________________________
Můj pohled na The Final Cut:
- Byla doba, kdy jsem FC považoval za jeden z alb Pink Floyd. Ale až postupem času se mi začal jevit "otravným".
- Nenacházím v tom albu "žádnou perlu" – něco, co by – nevím jak to popsat... ... hudebně, melodicky, plasticky, barevně – vystoupilo při poslechu. Nepochybně jsou tam krásné obrazy: Fletcher Memorial Home (v Praze – pro mne jeden z nejúžasnějších zážitků – Roger singing, feelings and so..), Gunner´s Dream, Two Suns in the Sunset, The Post War Dream, One of the Few, The Hero´s Return... ai. – Ale pro mne se ty obrazy převtělily jenom do textu. Hudba... to je to, co mi tam chybí + nějaké ty světlejší okamžiky... Jo, občas tam slyšet nějakou tu kytaru, nějakou tu melodii, ale po celém poslechu alba, nic mi nezůstane jako ozvěna v mém srdci, nebo snad jako dočasné tetování na mé duši... hm...
Tolik slz. Chladná. Miluji tě i nenávidím.
Nadřazenost i svoboda. Turistika i drancování.
Deutschland nad námi všemi! Je to štěstí nebo prokletí?
Deutschland! Jste zapomnění nebo je to požehnání?
(Rammstein, Deutschland, Radio Tapok – cover)
Nadřazenost i svoboda. Turistika i drancování.
Deutschland nad námi všemi! Je to štěstí nebo prokletí?
Deutschland! Jste zapomnění nebo je to požehnání?
(Rammstein, Deutschland, Radio Tapok – cover)
Netvrdím, že je nejlepší........ Ale...
Usínám u něj, když nemůžu spát...
Brečím u něj, když mám důvod...
Ve tmě lehávám na záda, doprostřed obýváku. Jen tak, na koberec. Sleduju spáry na stropních deskách v jemném světle modrého podsvícení věže... A žiju ho... Žiju Final Cut...
V tu chvíli nepotřebuju žádný z klasických hitů Pink Floyd...
Potřebuju jen ta slova a toho útrpného pána, který je říká...
A tu hudbu, o které říkáte, že se nepovedla
V úplně jiné recenzi, úplně jiné desky, jsem jednou četla krásnou myšlenku. Že složit výjimečnou desku s hity je těžké. Ale složit výjimečné album bez hitů, to je těžší. Kéž by to všichni uměli aspoň tak z poloviny, jak to zvládnul Waters ve Final Cutu...
A je mi Vás všech líto, že to nechápete... Vaše blbost!! Ale existujeme, to je fakt
Finally I understand the feelings of the few
Ashes and diamonds, foe and friend
- We were all equal in the end...
Ashes and diamonds, foe and friend
- We were all equal in the end...
Ja myslel, ze PF maji jen jeden hit... Another Brick In The Wall pt2Jana píše:V úplně jiné recenzi, úplně jiné desky, jsem jednou četla krásnou myšlenku. Že složit výjimečnou desku s hity je těžké. Ale složit výjimečné album bez hitů, to je těžší. Kéž by to všichni uměli aspoň tak z poloviny, jak to zvládnul Waters ve Final Cutu...
No myslím, že jich bude o něco víc... I když Another brick je pravda neprofláknutější.........eclipse píše:Ja myslel, ze PF maji jen jeden hit... Another Brick In The Wall pt2Jana píše:V úplně jiné recenzi, úplně jiné desky, jsem jednou četla krásnou myšlenku. Že složit výjimečnou desku s hity je těžké. Ale složit výjimečné album bez hitů, to je těžší. Kéž by to všichni uměli aspoň tak z poloviny, jak to zvládnul Waters ve Final Cutu...
Finally I understand the feelings of the few
Ashes and diamonds, foe and friend
- We were all equal in the end...
Ashes and diamonds, foe and friend
- We were all equal in the end...
Teď to zrovna poslouchám a znovu musím potvrdit, že KFC mě nikdy nemůže zaujmout. Je to přehnaně ubrečené album jednoho basáka, jenž v době jeho nahrávání absolutně ztratil přehled o tom, co se ještě dá považovat za vkusné. Že se líbí senilním lidem- budiž... Já to chápu Avšak statného a vyrovnaného muže (jako jsem třeba já ), prostě neosloví
Naposledy upravil(a) Jend dne 02.11.2007 19:05:41, celkem upraveno 3 x.
What do you mean interesting?
- proti
- piper
- Příspěvky: 1983
- Registrován: 22.12.2006 11:59:49
- Bydliště: Tady někde
- Kontaktovat uživatele:
Jana - zajimave poctenicko.
(Jen bych snad potreboval - trochu vic popsat "ty nejlepsi momenty alba".)
(Snad pridaji svuj nazor i jini priznivci tohoto alba...)
(Jen bych snad potreboval - trochu vic popsat "ty nejlepsi momenty alba".)
(Snad pridaji svuj nazor i jini priznivci tohoto alba...)
Tolik slz. Chladná. Miluji tě i nenávidím.
Nadřazenost i svoboda. Turistika i drancování.
Deutschland nad námi všemi! Je to štěstí nebo prokletí?
Deutschland! Jste zapomnění nebo je to požehnání?
(Rammstein, Deutschland, Radio Tapok – cover)
Nadřazenost i svoboda. Turistika i drancování.
Deutschland nad námi všemi! Je to štěstí nebo prokletí?
Deutschland! Jste zapomnění nebo je to požehnání?
(Rammstein, Deutschland, Radio Tapok – cover)
- proti
- piper
- Příspěvky: 1983
- Registrován: 22.12.2006 11:59:49
- Bydliště: Tady někde
- Kontaktovat uživatele:
Nemam ted po ruke CD, ale pustim si to pozdeji. Jen...
Nez se clovek k tomu solu dostane pres ten plac a tak...
Nez se clovek k tomu solu dostane pres ten plac a tak...
Tolik slz. Chladná. Miluji tě i nenávidím.
Nadřazenost i svoboda. Turistika i drancování.
Deutschland nad námi všemi! Je to štěstí nebo prokletí?
Deutschland! Jste zapomnění nebo je to požehnání?
(Rammstein, Deutschland, Radio Tapok – cover)
Nadřazenost i svoboda. Turistika i drancování.
Deutschland nad námi všemi! Je to štěstí nebo prokletí?
Deutschland! Jste zapomnění nebo je to požehnání?
(Rammstein, Deutschland, Radio Tapok – cover)
-
- martyr
- Příspěvky: 50
- Registrován: 29.05.2007 22:06:25
- Bydliště: Atom
Ehm... The Final Cut za najlepší album Pink Floyd nepovažujem ani náhodou (dokonca by som povedal, že z doby spred Rogerovho odchodu bude asi najslabší), ale aj tak sa za milovníka TFC môžem považovať...
Najviac na ňom postrádam tú úžasnú, nadčasovú floydovskú auru, ktorou oplývajú albumy od Pipera cez Wish You Were Here až po The Wall- predsa len cítiť, že ide o dojazd... Na druhej strane, mám to... šťastie, že sa s Rogerovým plačom dokážem stotožniť a odzrkadľuje sa v nej sentimentálny, emocionálne narušený kúsok mojej duše... Áno, hudba už nie je tak nábožensky okúzľujúca, je 'len' nádherná... Nerád rozoberám koncepčné diela (a albumy všeobecne) na jednotlivé pesničky, ale keď už, tak z tých vrcholov by som vybral minimálne Gunner's Dream ako jednu z najkrajších 'umelecky humanistických' (ja viem, moja schopnosť vyjadrovania je hlboko pod bodom mrazu ) piesní, aké som mal to šťastie počuť...
Jana: Vlastne nejde o nič podstatné, len o celkom zbytočné rýpnutie, ale spojenie 'Pink Floyd' a 'hity' ma celkom uráža... A aj tak Another Brick In The Wall, Pt. 2 bez kontexu minimálne The Happiest Days Of Our Lives má úplne pokrivený zmysel...
Najviac na ňom postrádam tú úžasnú, nadčasovú floydovskú auru, ktorou oplývajú albumy od Pipera cez Wish You Were Here až po The Wall- predsa len cítiť, že ide o dojazd... Na druhej strane, mám to... šťastie, že sa s Rogerovým plačom dokážem stotožniť a odzrkadľuje sa v nej sentimentálny, emocionálne narušený kúsok mojej duše... Áno, hudba už nie je tak nábožensky okúzľujúca, je 'len' nádherná... Nerád rozoberám koncepčné diela (a albumy všeobecne) na jednotlivé pesničky, ale keď už, tak z tých vrcholov by som vybral minimálne Gunner's Dream ako jednu z najkrajších 'umelecky humanistických' (ja viem, moja schopnosť vyjadrovania je hlboko pod bodom mrazu ) piesní, aké som mal to šťastie počuť...
Jana: Vlastne nejde o nič podstatné, len o celkom zbytočné rýpnutie, ale spojenie 'Pink Floyd' a 'hity' ma celkom uráža... A aj tak Another Brick In The Wall, Pt. 2 bez kontexu minimálne The Happiest Days Of Our Lives má úplne pokrivený zmysel...
Stars can frighten...
No urážet tě může co chce, ale Another Brick profláklým hitem je Samu mě to netěší, jednou když jsem na jedné jablonecké "diskotéce" viděla do jejího rytmu poskakovat a klátit třináctky, připadala jsem si jak blázen Ale spojení Pink Floyd a hit prostě existuje. A věř, nikdy jsem ho nepoužila ve zlém...Flower-pot píše:Jana: Vlastne nejde o nič podstatné, len o celkom zbytočné rýpnutie, ale spojenie 'Pink Floyd' a 'hity' ma celkom uráža... A aj tak Another Brick In The Wall, Pt. 2 bez kontexu minimálne The Happiest Days Of Our Lives má úplne pokrivený zmysel...
Pokud jste to tak někdo pochopil, přečtěte si to znovu
Finally I understand the feelings of the few
Ashes and diamonds, foe and friend
- We were all equal in the end...
Ashes and diamonds, foe and friend
- We were all equal in the end...
-
- martyr
- Příspěvky: 50
- Registrován: 29.05.2007 22:06:25
- Bydliště: Atom