bery píše:V Nickově knížce jsem se dočetl že na jednom v začátcích (1967, před vydáním Pipera) na jednom z koncertů trefil fanoušek Rogera do hlavy těžkou měděnou mincí (malé hodnoty), takže vidíte - oni si začali
Kolektvini vina bezejmenne masy - postavit je vsechny k stene.
(A doted mu fanousci splaceji bolestne. )
Nekde jsem cetl, ze ono - to bylo castejsi, ze v zacatcich, kdy hravali po vsech moznych klubech mimo Londyn, tak je lidi vypiskali (ani se nedivim. ) a hazeli po nich vsechno. Jednim poharem/flaskou od piva rozbili Nickovi kopak.
Tolik slz. Chladná. Miluji tě i nenávidím.
Nadřazenost i svoboda. Turistika i drancování.
Deutschland nad námi všemi! Je to štěstí nebo prokletí?
Deutschland! Jste zapomnění nebo je to požehnání?
(Rammstein, Deutschland, Radio Tapok – cover)
Jo, Nick to tam pěkně popisuje. Prý to bylo celkem běžné. Píše jaké pocity měl když si na jednom koncertu ve Skotsku připravoval bicí a po předchozím bubeníkovi tam byla louže krve
Díky Joeovi 25 jsem měl tu možnost si toto vyposlechnout (díky) a teda... Fíha...
Netušil jsem, že Dave je takový zuřivec... Konkrétně v Pigs (TDO) mi přijde, jako by chtěl někoho zavraždit...
Ad flusing - na jednu stranu skupinu i Waterse tak trochu chápu (lidi, poslechněte si druhou část POTW), ale ten fanoušek měl asi taky celkem prču. Ach, kéž bychom byli na Arrakis...
Tak jako tak, určitě to byl koncert nezapomenutelný...
¨heh, zrovna před chvílí jsem si montreal po delší době poslechl znova a je to nářez nejnářezovitější fakt maso. a za pár dní to bude přesně 30 let! neskutečné. při poslechu jsem úplně vpíjel do atmosféry, která se tam dala krájet, rick tam odehrál skvěle (narozdíl od st. tropez, žejo? ) a to, co tam prováděl gilmour se snowym, to nemá obdoby (hlavně ta prostřední pasáž v SOYCD 6-9). no a samo rožér: "nobody knows where we are..." a nato dave vyprskl smíchy... na to neexistuje komentář
there´s no dark side of the moon, really. matter of fact it´s all pink.
Přesně tak, narozdíl od St.Tropez tam fakt válel .
Ne ale vážně, Montreal 77 je prostě skvělý, možná je to odvážné ale pro mě je to nejen nejlepší roio z turné ITF 77 ale snad i mé nejoblíbenější roio vůbec . To co tam všichni předvádějí je prostě neskutečné, ať už jde o rytmiku, kytary nebo Rickovy klávesy. Pro mě je to poslední koncert starých Floydů kteří experimentovali a improvizovali. Přesně ten typ záznamu který do sebe člověka vtáhne a nenechá ho dokud nedozní poslední píseň, i když konec je trochu nepříjemný a nekvalitní.
fernetti píše:no a samo rožér: "nobody knows where we are..." a nato dave vyprskl smíchy... na to neexistuje komentář
Che, che... jo, to je dobry... osobitna vypoved bootlegu - pohybovat se v case a prostoru... cist mezi radky...
Tolik slz. Chladná. Miluji tě i nenávidím.
Nadřazenost i svoboda. Turistika i drancování.
Deutschland nad námi všemi! Je to štěstí nebo prokletí?
Deutschland! Jste zapomnění nebo je to požehnání?
(Rammstein, Deutschland, Radio Tapok – cover)
the Dark Lord píše:Já vím. Jen jsem chtěl prostě říct, že bez toho videa záznamy z koncertů nejsou to pravý vořechový. Něco tomu prostě vždycky chybí.
Pro mne ano.
To je podobne, jako bych rekl, ze jsem nevidel studiovku jak ji nahravali a tudiz je nekompletni...
Osobne nemam rad WYWH, protoze vsude kecaji, jak tam byl Syd ve studiu a nikde to nevidim. A tak tomu vzdycky neco chybi.
Osobne nemam rad ani Voio, protoze jsem tam nikdy osobne nebyl a tim padem proste to neni to pravy orechovy a neco proste tomu vzdycky chybi.
Tolik slz. Chladná. Miluji tě i nenávidím.
Nadřazenost i svoboda. Turistika i drancování.
Deutschland nad námi všemi! Je to štěstí nebo prokletí?
Deutschland! Jste zapomnění nebo je to požehnání?
(Rammstein, Deutschland, Radio Tapok – cover)
the Dark Lord píše:Já vím. Jen jsem chtěl prostě říct, že bez toho videa záznamy z koncertů nejsou to pravý vořechový. Něco tomu prostě vždycky chybí.
Pro mne ano.
To je podobne, jako bych rekl, ze jsem nevidel studiovku jak ji nahravali a tudiz je nekompletni...
Osobne nemam rad WYWH, protoze vsude kecaji, jak tam byl Syd ve studiu a nikde to nevidim. A tak tomu vzdycky neco chybi.
Osobne nemam rad ani Voio, protoze jsem tam nikdy osobne nebyl a tim padem proste to neni to pravy orechovy a neco proste tomu vzdycky chybi.
)
) a to, co tam prováděl gilmour se snowym, to nemá obdoby (hlavně ta prostřední pasáž v SOYCD 6-9). no a samo rožér: "nobody knows where we are..." a nato dave vyprskl smíchy... na to neexistuje komentář 
.
. To co tam všichni předvádějí je prostě neskutečné, ať už jde o rytmiku, kytary nebo Rickovy klávesy. Pro mě je to poslední koncert starých Floydů kteří experimentovali a improvizovali. Přesně ten typ záznamu který do sebe člověka vtáhne a nenechá ho dokud nedozní poslední píseň, i když konec je trochu nepříjemný a nekvalitní.
